Hypotéky vlivem nedůvěry na finančních trzích zdražují. Krize dorazila naplno i do Česka.
Aktualizováno 2.11.2008
Po zrušení 100% hypoték u GE Money bank a Raiffeisen Bank ovlivňuje český hypoteční trh další negativní zpráva. Ač to nikdo neočekával, postihla i český finanční, zejména mezibankovní, trh krize důvěry.
Dle informací z médií téměř ustala aktivita na mezibankovním trhu z důvodu, že se banky obávají si vzájemně půjčovat. Finanční instituce si tak brání vlastní hotovost "zuby nehty", aby jí měly dostatek pro pokrytí svých vlastních závazků. Kvůli ochraně vlastní hotovosti také téměř ustaly obchody se státními dluhopisy.
ČNB zareagovala, ale sazby přesto rostou
Od 1. do 14. října vzrostla 1letá mezibankovní úroková sazba PRIBOR z 4,03 % na 4,23 % p.a. Od 15. 10. proto byly ze strany ČNB zahájeny tzv. dodávací repo operace. V jejich rámci půjčuje ČNB finančním institucím peníze proti zástavě státních dluhopisů.
Jelikož to není možné na "zamrzlém" finančním trhu, mohou v rámci repo operací finanční instituce, které vlastní vybrané státní dluhopisy (tedy prakticky všechny), získat hotovost tak, že tyto dluhopisy zastaví a proti jejich hodnotě dostanou půjčku od ČNB (více na http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/).
Že toto opatření zmírnilo hlad po volných penězích jen částečně, dokazuje růst 1leté sazby PRIBOR na 4,64 % k 31.10. Tlaku zdražování peněz, kterému se nevyhnuly ani úrokové sazby pro delší doby platností odvozené právě od cen státních dluhopisů (které jsou "pružné směrem dolů - jejich držitelé by je raději vyměnili za hotovost, a to i trochu se slevou"), se hypotékám v říjnu vyhnulo vzhledem k vysokému konkurenčnímu tlaku.
Tlak zvyšování cen peněz byl však nakonec natolik silný, že ani konkurence na trhu nezabránila zvýšení sazeb hypoték. První se zdražováním přišla Komerční banka a mBank.
Zdražení hypoték u Komerční banky k 29.10.
S platností od 29.10.2008 platí pro významné partnery následující akční úrokové sazby. Akční úroková sazba pro významné partnery v případě HÚ Plus je platná pouze pro hypoteční úvěry do 100 % hodnoty zajištění.
| Produkt | Sazba |
|---|---|
| HÚ Klasik (do 85 % hodnoty zajištění) | 5,74 % pro všechny fixace |
| HÚ Plus 100 (do 100 % hodnoty zajištění) | 6,64 % pro všechny fixace |
| HÚ Plus 150 (do 150 % hodnoty zajištění) | 6,99 % pro všechny fixace (tj. nabídková sazba HÚ Plus) |
Akční úrokové sazby jsou platné s podmínkou uzavření životního pojištění u jakékoliv pojišťovny na celou výši a dobu trvání obchodu a s podmínkou domicilace plateb.
Úprava úrokových sazeb od 3.11.2008 u Hypoteční banky
V souvislosti s růstem tržních úrokových sazeb se zvyšují externí úrokové sazby s fixací 1Y o 0,40 % u všech produktů s výjimkou HU 100 a HU BP, které se zvyšují o 0,80 %. Úrokové sazby s fixací 3Y a 5Y se zvyšují o 0,20 % u všech produktů s výjimkou HU 100 a HU BP, které se zvyšují o 0,60 %. Úrokové sazby s fixací 10 a více let se upravují na stejnou výši jako u úvěrů s fixací 1Y. U hypotečních úvěrů Hypoteční banky dochází ke změně úrokových sazeb s účinností od 3.11.2008.
Náš komentář - jaký bude další vývoj?
Podle názoru autora tohoto článku bude další vývoj úrokových sazeb u hypotečních úvěrů (a zprostředkovaně tedy i u úvěru stavebních spořitelen) určován následujícími vlivy:
Snahou národních bank a tím i ČNB o snižování sazeb a tím zmírňování průběhu recese.
S hrůzou a lítostí můžeme na těchto stránkách zmínit zničující postup Národní banky Československé při řešení hospodářské krize ve třicátých letech. Ve snaze bránit "silnou korunu" a zejména její čerstvě nabytý zlatý standard (přesněji standard zlaté slitky) začala tehdejší centrální banka zvyšovat sazby a spolehlivě tak ubíjet veškeré snahy o život tehdejší ekonomiky.
Od konce dvacátého stolení se však národní banky začaly učit hospodářské recese a krize řešit - především zlevňováním peněz, aby tak zpříjemnily ekonomickým subjektům přístup k penězům a tím jim umožnily hradit svoje závazky a snadno získávat hotovost. Levnější úvěry navíc podporují zájem občanů i forem o půjčování peněz a o jejich utrácení - tedy o udržení ekonomické aktivity zmírňující hospodářské ochabnutí.
Domníváme se, že ČNB bude v následující době usilovat o udržení hospodářské aktivity v ČR prostřednictvím udržování nízkých sazeb.
Krize důvěry
Bude nepochybně působit proti uvedené snaze národních bank. Díky zavedení nových nástrojů finančního trhu (finančních derivátů) a propojenosti ekonomiky ve světě se stalo, že "nikdo pořádně neví", jaká aktiva kdo drží. Díky tomu si subjekty vzájemně nedůvěřují a nepůjčují si peníze. Žádný ze subjektů si totiž nemůže být jistý, že zrovna ten, komu půjčuje, nedrží problematická aktiva, která vlivem krize ztratí na hodnotě, a dlužník tak nebude moci peníze vrátit. Navíc v době otevřenosti současné ekonomiky, i když dlužník potíže nemá, může peníze půjčit dalšímu subjektu na druhé straně zeměkoule, čímž roste jeho nedůvěryhodnost.
V České republice se nám naštěstí krize důvěry omezila jen na to, že si finanční institute nechtějí vzájemně půjčovat zejména proto, že si hotovost chtějí držet pro své vlastní účely. K tomu se snad přidává obava, že by české banky mohly půjčené peníze dál převést svým zahraničním vlastníkům, čímž by peníze mohly zmizet bůhví kde.
Jak to půjde dál
Pro další vývoj bude tedy rozhodující, který z uvedených vlivu bude silnější. Velkou předností české ekonomiky je, že stojí na vcelku zdravých základech s výjimkou chronicky deficitních státních financí. České banky nepůjčily ani zdaleka tolik, kolik je v nich uloženo. Proto by měly mít dostatek vlastní hotovosti i přesto, že ji nemohou nyní získat volně na trhu.
Podle našeho názoru se tedy krize důvěry v ČR uvolní. Obtížné je odhadovat, jak rychle se tak stane. Dle názoru autora článku by k tomu mohlo dojít snad i do konce roku nebo v průběhu roku příštího poté, co přestaneme dostávat další a další zprávy o dříve netušených problémech evropských bank a firem a ustane tak tok informací, které důvěru pdlamují.
Při vhodné vládní politice zaměřené na zjedondušení podníkání, administrativy pro firmy, snižování zdanění zaměstnanců a vyrovnání státního hospodaření by Česká republika mohla na krizi i vydělat. Za těchto podmínek by totiž řada evropských firem mohla mít zájem o přenesení části svých aktivit do stále ještě levnějšího Česka.
Ing. Tomáš Prčík
